Doplnění žaloby 2. ledna 2016



Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962, Tylova 963/ 2, 779 00 Olomouc


Okresní soud Olomouc
Č.j. 39 Nc 1631/2012


Věc: Návrh na určení lhůty

Navrhovatel dne 7.4. 2015 doplnil petit žaloby v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 a jeho odůvodnění dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015 obdržené dne 30.3.2015, jak je uvedeno v příloze.

Do dnešní doby nebylo OS Olomouc rozhodnuto o žalobě a k petitu nebyla vydána žádná výtka. Navrhovatel žádá, aby krajský soud určil lhůtu k rozhodnutí OS Olomouc o petitu žaloby 5 dní po obdržení rozhodnutí.

Dodejme, že uvedenou soudkyni OS Praha 3 odmítá v rozporu s trestním řádem, judikaturou a nálezy ÚS policie šetřit a OSZ, MSZ a VSZ Praha takové kriminální jednání soudkyně de iure schvaluje, neboť všechny stupně SZ byly rovněž žádány o dozor

Navrhovatel proto navrhuje tuto změnu petitu žaloby v bodu 2

Soudkyně OS Praha 3 JUDr. Markéta Písaříková uhradí do 15 dnů od rozhodnutí soudu žalobci na jeho účet 4305710001/5500 celkem 3.000.000,- Kč (slovy tři miliony Kč) za způsobené škody na cti a profesi a dobrém jméně žalobce a škodám na výzkumu vědomým nezákonným postupem s pokusem zbavit žalobce právní způsobilosti a s doloženým podezřením na vědomé krytí letitého nezákonného jednání České republiky majícího všechny znaky vědomého porušení čl. 2, 3, 5 - 11  Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a článku 34 Smlouvy o fungování EU, což žalobce marně dokládal rovněž také ústavnímu soudu opakovaně, viz http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/ Kromě toho existuje vážné podezření na kooperaci dané soudkyně a osob, které způsobily vědomý úpadek Edulativní konopné kliniky, a jsou označeni policii s důkazy na zneužití funkce při správě svěřebého majetku, podvodu, krádeže, poškozování cizích práv a ublížení na zdraví. 

V Olomouci dne 2.1.2016                   Dušan Dvořák, MMCA, v.r.

Příloha


Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, Tylova 963/ 2, 779 00 Olomouc


Č.j. 39 Nc 1631/2012


Věc: doplnění petitu žalobcem a jeho odůvodnění dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015 obdržené dne 30.3.2015


Petit:

Soud na základě faktů hodných zřetele a důkazů obsažených ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 a dále v souladu s ochranou práv žalobce poškozeného jednáním České republiky zastoupené OS Praha 3 s charakterem dle  § 191, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. a OS Olomouc porušením §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012

1.      ruší v celém svém rozsahu usnesení ze dne 26.9.2013 a rozhodl, že
2.      Česká republika uhradí do 15 dnů od rozhodnutí soudu žalobci na jeho účet 4305710001/5500 celkem 3.000.000,- Kč (slovy tři miliony Kč) za letité nezákonné jednání České republiky mající všechny znaky porušení čl. 3, 5 - 11  Evropské úmluvy o lidských právech a
3.      Prostřednictvím Nejvyššího soudu položí žalobcem žádané předběžné otázky  Soudnímu dvoru Evropské unie
neboť žalobce doložil v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 nezvratné důkazy o justičním kartelu České republiky proti jeho osobě, rodině, nevládním organizacím, jichž je statutárním zástupcem jako členech mezinárodního výzkumu Cannabis is The Cure (www.cannainsider.eu)/ Konopí je lék (www.konopijelek.cz), jehož je žalobce zakladatelem, investorem a odborným vedoucím.


Odůvodnění:

1)     Jak je uvedeno ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobci byla před zahájením řízení o omezení právní způsobilosti 4x  (v letech 2009 – 2012) zkonfiskována výzkumnická farma medical cannabis v Ospělově, byl 2 x odsouzen, z toho jednou pravomocně, dále 2 x obviněn s dalším obviněním za nedovolenou výrobu drog (konfiskace 2012) „na cestě.“

2)     Jak je uvedeno ve spise v  žádosti žalobce o vydání předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle čl. 39 Jednacího řádu ESLP k zastavení řízení č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobce jako pravomocně odsouzený Krajským soudem v Brně č.j. 3 To 25/2011 (OS Prostějov 2 T 104/2010) za nedovolenou výrobu drog doložil Nejvyššímu soudu v dovolání č.j. 8 Tdo 1231/2011, viz http://www.nsoud.cz, že zákon o návykových látkách je ve věci výroby cannabis z unijního práva neúčinný- nevymahatelný, neboť novelizace zákona  o NL ve věci výroby cannabis nebyly notifikovány v souladu s právem Společenství.

3)     S ohledem na fakt, že právní argumentace žalobce doložitelná i ve výše uvedených internetových odkazech ( v češtině na www.konopijelek.cz v sekci Dokumenty a studie) a souhrnně na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ může České republice způsobit mnohamiliardové škody na státním rozpočtu a vést k osvobození (nejen) žalobce v řadě dalších trestních řízení, Nejvyšší soud ČR jako povinný soud dle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU v řízení č.j. 8 Tdo 1231/2011 dne 27.10. 2011 vědomě mylně rozhodl v neprospěch žalobce, že nepoloží žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, neboť zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, což ví student prvního ročníku práv!

4)     Kromě toho NS vědomě zapřel existenci judikátu SDEU Josemans a vlastního judikátu Brodská vylučující trestnost skutku žalobce, stejně jako zapřel existenci §§ 29  a 5, odst.5 zákona o návykových látkách v platném znění a dělal, že neumí český jazyk. Ustanovení, kterými se žalobce právně bránil, pak Česká republika změnila, abyse jimi nikdo hájit nemohl, žalobci však právo nepřiznala.

5)     Justiční kartel proti žalobci byl tak sebejistý, že Ústavní soud ČR v rozporu s vlastními nálezy sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012, které  potvrdily, že nepoložení předběžné otázky SDEU je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces, v ústavní stížnosti žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 také vědomě mylně rozhodl, a to dne 13. 4. 2012 pod č.j. II. ÚS 664/2012, viz http://nalus.usoud.cz/, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, současně pak odmítl zrušit § 283 – 287 trestního zákoníku pro hrubý rozpor s mnoha čl. Listiny základních práv a svobod, přestože soudní znalci doložili nejen ústavnímu soudu, ale i nižším soudům, policejnímu prezidentovi, státním zastupitelství, vládě a dalším, viz http://soudniznalec.blogspot.cz/ spáchání zločinů proti lidskosti jednáním orgánů činných v trestním řízení proti žalobci a zejména pak těžce nemocným členům výzkumu s charakterem §§ 401 nebo minimálně 149 trestního zákoníku, což je rovněž obsaženo ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012.

6)     K obludnosti a cynismu justičního kartelu doložme, že takto Ústavní soud ČR jednal i v dalších ústavních stížnostech žalobce obviněného za nedovolenou výrobu drog v řízeních č.j. V.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 a na vědomě mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 odkazoval.

7)     Na konci května 2012 pak byl synchronně OS Praha 1 (6 T 21/ 2012) a OS Prostějov (2 T 65/2011) k trestním řízením proti žalobci osloven těmito soudy olomoucký soudní znalec MUDr. Jiří Bilík k vypracování znaleckého posudku na žalobce pro jeho výše uvedená trestní řízení související s výzkumem a poskytováním cannabisterapie. Znalec pak na počátku července 2012 ve znaleckém posudku uvedl, což nelze než parafrázovat, že žalobce trpí světově ojedinělou duševní chorobou, kdy mu v době od dubna do září, když roste cannabis, zcela vymizí rozlišovací, ovládací a rozpoznávací funkce a žalobce nechápe, že páchá trestný čin. Jak je ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 doloženo ve vyjádření znalce MUDr. Jiřího Bilíka žalobci dne 13.7.2012, posudek napsal tak, jak si myslel, že se s žalobcem dohodli, aby uklidnil těžkou stresovou situaci žalobce a de facto jej tak vyvinil z trestních řízení, což žalobce v žádném případě nežádal.

8)     Dne 1.8. 2012 si OS Praha 3 pro zcela nepatřičné řízení žalobce proti zaměstnavateli č. j. 20 C 2/2012 JUDr. Markétou Písaříkovou, která nebyla  v daném řízení u daného soudu zákonným soudcem, vyžádala u OS Prostějov posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby žalobce znevěrohodnila, a to za situace, kdy ze spisu věděla, že žalobcem žalovaný zaměstnavatel způsobil škody přes 1 milion korun, což je doložitelné ze spisů a žalob proti zaměstnavateli u OS Praha 3 č.j. 18 NC 5655/2011, 20 C 178/2011, 20 C 2/2012,  23 C 136/2013, 21 C 317/2013 + 134 EX 20124/14-022, z toho rodině žalobce škodu ve výši cca 600.000,- Kč.

9)     Dne 29.8.2012 tento posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka u OS Praha 3 ze spisu č. j. 20 C 2/2012 v hrubém rozporu se zákonem a v neprospěch žalobce celý zkopíruje neoprávněná osoba Mgr. Naomi Zamazalová, která, jak OS Praha 3 věděl a znal od žalobce a jeho rodiny od konce roku 2011, způsobila žalovanému a jeho rodině statisícové škody a po vědomém způsobení úpadku a zneužitím funkce při hospodaření svěřeného majetku zaměstnavatele tohoto dne 28.8:2012 bez likvidace opustila.

10)  Dne 4.9.2012 JUDr. Markéta Písaříková dle důkazu č.j. 20 C 2/ 2012-78 u OS Praha 3 dává podnět OS Prostějov (následně dle bydliště žalobce OS Olomouc) k zahájení řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a přestože není zákonným soudcem bez udání důvodu ruší dlouhodobě naplánovaný termín soudního řízení dne 2.10.2012 ve věci žaloby žalobce vedené pod č.j. 20 C 2/2012!

11)  OS Olomouc dne 12.10.2012 zahájil řízení o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům pod č.j. 39 Nc 1631/2012.

12) Přes protest soudního znalce MUDr. Jiřího Bilíka ze dne 28.10.2012 doložený ve spisu, že justice jeho posudek na žalobce zneužila a že on se nikde nevyjadřoval a ani by nikdy nezpochybnil právní způsobilost žalobce a řady dalších protestů doložených ve spisu, soud ignorující  §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. v řízení pokračoval

13) Soud dne 25.2.2013 pod č.j. 39 Nc 1631/2012- 135 ustanovil znalcem pro znalecké zkoumání žalobce MUDr. Petra Hřibňáka.

14) Přestože žalobce dne 28.2.2013 v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. podal námitky k osobě znalce, soud se nimi v rozporu s výše uvedenými ustanoveními vůbec nezabýval a nevydal žádné rozhodnutí a strpěl bez jakékoliv námitky, že znalec  vůbec nerespektoval nařízení soudu posudek vyhotovit do 1 měsíce, když znalec vyčkal těžkého zdravotního poškození žalobce jeho lékařkou MUDr. Silvií Musilovou (těžká deprese způsobená podáváním antipsychotik), což bylo soudu rovněž doloženo a je uvedeno na titulní straně http://silvia-musilova.blogspot.cz/

15) Teprve dne 26.7. 2013 v době těžké nemoci žalobce zkoumal uvedený námitkami obdařený znalec, tzn. 5 měsíců od ustanovení soudem.

16) V době těžkého onemocnění do cca listopadu 2013 pak žalobce nebyl dne 26.9.2013 schopen vyvrátit nepravdy znalce MUDr. Petra Hřibňáka v posudku na žalobce, stejně tak nebyl schopen se účinně bránit v celém závěrečném řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 dne 26.9.2013.

17) Dodejme, že stejně tak se nebyl žalobce schopen v době těžké nemoci právně bránit ustanovení ochranné léčby dne 6.8.2013 OS Prostějov namísto odškodnění za porušení zákona proti žalobci.

18) Vzhledem k tomu, že je jednoznačná příčinná souvislost mezi nepoložením předběžných otázek SDEU a porušením zákona Nejvyšším a Ústavním soudem a řízením č.j. 39 Nc 1631/2012, jehož jedinou snahou bylo žalobce odborně, profesně a lidsky zdiskreditovat,  poškodit a vyhnout se tak náhradě škod za  škody na výzkumu, členech výzkumu, žalobci a jeho rodině, soud prostřednictvím Nejvyššího soudu podal

Soudnímu dvoru EU k vyřešení tyto předběžné otázky:


1.     Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu České republiky v Brně č.j. 8 Tdo 1231 /2011, že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

2.     Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

3.     Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) „Metoda společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?  

4.     Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s  cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

5.     Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

6.     Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

7.     Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

8.     Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

9.     Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?    

10.  Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

11. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

12. Je třeba rozhodnutí Soudního dvora EU č.j. C-224/01 (Köbler)  vykládat v tom smyslu, že dojde –li k porušení práva EU, musí dojít k určení náhrady  škody?



V Olomouci dne 7.4.2015                              Dušan Dvořák, MMCA












Příloha:

Klíčové důkazy ze spisu: