Za tímto přípěvkem je odpověď ministra vnitra Milana Chovance na interpelaci poslance Martina Novotného, jaktože policajti nemají žánou právní normu na měření obsahu THC v konopí a postupují eufemnisticky řečeno velmi kreativně v oblasti trestního práva, coz je rozebráno věcně včetně důkazů kartelu a korupce na http://ustavnisoud.blogspot.cz/
1)
Jak
je uvedeno ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 u Okresního soudu v Olomouci, žalobci byla před zahájením řízení o
omezení právní způsobilosti 4x (v letech
2009 – 2012) zkonfiskována výzkumnická farma medical cannabis v Ospělově,
byl 2 x odsouzen, z toho jednou pravomocně, dále 2 x obviněn s dalším
obviněním za nedovolenou výrobu drog (konfiskace 2012) „na cestě.“
2)
Jak
je uvedeno ve spise v žádosti žalobce o
vydání předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle čl. 39
Jednacího řádu ESLP k zastavení řízení č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobce jako
pravomocně odsouzený Krajským soudem v Brně č.j. 3 To 25/2011 (OS
Prostějov 2 T 104/2010) za nedovolenou výrobu drog doložil Nejvyššímu soudu
v dovolání č.j. 8 Tdo 1231/2011, viz http://www.nsoud.cz, že zákon o
návykových látkách je ve věci výroby cannabis z unijního práva neúčinný-
nevymahatelný, neboť novelizace zákona
o NL ve věci výroby cannabis nebyly notifikovány v souladu
s právem Společenství.
3)
S ohledem
na fakt, že právní argumentace žalobce doložitelná i ve výše uvedených
internetových odkazech ( v češtině na www.konopijelek.cz v sekci
Dokumenty a studie) a souhrnně na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ může České republice
způsobit mnohamiliardové škody na státním rozpočtu a vést k osvobození
(nejen) žalobce v řadě dalších trestních řízení, Nejvyšší soud ČR jako
povinný soud dle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU v řízení č.j. 8
Tdo 1231/2011 dne 27.10. 2011 vědomě mylně rozhodl v neprospěch
žalobce, že nepoloží žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru EU,
neboť zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá
notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí,
což ví student prvního ročníku práv!
4)
Kromě
toho NS vědomě zapřel existenci judikátu SDEU Josemans a vlastního judikátu
Brodská vylučující trestnost skutku žalobce, stejně jako zapřel existenci §§
29 a 5, odst.5 zákona o návykových
látkách v platném znění a dělal, že neumí český jazyk. Ustanovení, kterými
se žalobce právně bránil, pak Česká republika změnila, abyse jimi nikdo hájit
nemohl, žalobci však právo nepřiznala.
5)
Justiční
kartel proti žalobci byl tak sebejistý, že Ústavní soud ČR v rozporu
s vlastními nálezy sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer,
body 22 a
30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS
2504/10 ze dne 10. 9. 2012, které
potvrdily, že nepoložení předběžné otázky SDEU je porušením práva na
zákonného soudce a práva na spravedlivý proces, v ústavní stížnosti
žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 také vědomě
mylně rozhodl, a to dne 13. 4. 2012 pod č.j. II. ÚS 664/2012, viz http://nalus.usoud.cz/, že
zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci,
neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, současně
pak odmítl zrušit § 283 – 287 trestního zákoníku pro hrubý rozpor s mnoha
čl. Listiny základních práv a svobod, přestože soudní znalci doložili nejen
ústavnímu soudu, ale i nižším soudům, policejnímu prezidentovi, státním
zastupitelství, vládě a dalším, viz http://soudniznalec.blogspot.cz/ spáchání zločinů
proti lidskosti jednáním orgánů činných v trestním řízení proti žalobci a
zejména pak těžce nemocným členům výzkumu s charakterem §§ 401 nebo
minimálně 149 trestního zákoníku, což je rovněž obsaženo ve spisu č.j. 39 Nc
1631/2012.
6)
K obludnosti
a cynismu justičního kartelu doložme, že takto Ústavní soud ČR jednal i
v dalších ústavních stížnostech žalobce obviněného za nedovolenou výrobu
drog v řízeních č.j. V.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 a na
vědomě mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 odkazoval.
7)
Na
konci května 2012 pak byl synchronně OS Praha 1 (6 T 21/ 2012) a OS
Prostějov (2 T 65/2011) k trestním řízením proti žalobci osloven těmito
soudy olomoucký soudní znalec MUDr. Jiří Bilík k vypracování znaleckého
posudku na žalobce pro jeho výše uvedená trestní řízení související s výzkumem
a poskytováním cannabisterapie. Znalec pak na počátku července 2012 ve
znaleckém posudku uvedl, což nelze než parafrázovat, že žalobce trpí světově ojedinělou
duševní chorobou, kdy mu v době od dubna do září, když roste cannabis, zcela
vymizí rozlišovací, ovládací a rozpoznávací funkce a žalobce nechápe, že páchá
trestný čin. Jak je ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 doloženo ve vyjádření znalce MUDr.
Jiřího Bilíka žalobci dne 13.7.2012, posudek napsal tak, jak si
myslel, že se s žalobcem dohodli, aby uklidnil těžkou stresovou situaci
žalobce a de facto jej tak vyvinil z trestních řízení, což žalobce v žádném
případě nežádal.
8)
Dne
1.8. 2012 si OS Praha 3 pro zcela nepatřičné řízení žalobce proti zaměstnavateli
č. j. 20 C
2/2012 JUDr. Markétou Písaříkovou, která nebyla v daném řízení u daného soudu zákonným
soudcem, vyžádala u OS Prostějov posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby
žalobce znevěrohodnila, a to za situace, kdy ze spisu věděla, že
žalobcem
žalovaný zaměstnavatel způsobil škody přes 1 milion korun, což je
doložitelné
ze spisů a žalob proti zaměstnavateli u OS Praha 3 č.j. 18 NC 5655/2011,
20 C 178/2011, 20 C 2/2012, 23 C 136/2013, 21 C 317/2013 + 134 EX
20124/14-022, z toho rodině žalobce škodu ve výši cca 600.000,- Kč.
9)
Dne
29.8.2012 tento posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka u OS Praha 3
ze spisu č. j. 20 C
2/2012 v hrubém rozporu se zákonem a v neprospěch žalobce celý
zkopíruje neoprávněná osoba Mgr. Naomi Zamazalová, která, jak OS Praha 3
věděl a znal od žalobce a jeho rodiny od konce roku 2011, způsobila žalovanému
a jeho rodině statisícové škody a po vědomém způsobení úpadku a zneužitím
funkce při hospodaření svěřeného majetku zaměstnavatele tohoto dne 28.8:2012
bez likvidace opustila.Blíže viz http://edicepetlice.blogspot.cz/
10) Dne 4.9.2012
JUDr. Markéta Písaříková dle důkazu č.j. 20 C 2/ 2012-78 u OS Praha 3 dává podnět OS
Prostějov (následně dle bydliště žalobce OS Olomouc) k zahájení řízení
o omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a přestože není
zákonným soudcem bez udání důvodu ruší dlouhodobě naplánovaný termín
soudního řízení dne 2.10.2012 ve věci žaloby žalobce vedené pod č.j. 20 C 2/2012!
11) OS Olomouc dne 12.10.2012 zahájil
řízení o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům pod č.j. 39 Nc
1631/2012.
12) Přes protest soudního
znalce MUDr. Jiřího Bilíka ze dne 28.10.2012 doložený ve spisu, že
justice jeho posudek na žalobce zneužila a že on se nikde nevyjadřoval a
ani by nikdy nezpochybnil právní způsobilost žalobce a řady dalších protestů
doložených ve spisu, soud ignorující §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
o.s.ř. v řízení pokračoval
13) Soud dne 25.2.2013
pod č.j. 39 Nc 1631/2012- 135 ustanovil znalcem pro znalecké zkoumání žalobce
MUDr. Petra Hřibňáka.
14) Přestože žalobce dne 28.2.2013
v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. podal námitky k osobě
znalce, soud se nimi v rozporu s výše uvedenými ustanoveními vůbec nezabýval
a nevydal žádné rozhodnutí a strpěl bez jakékoliv námitky, že znalec vůbec nerespektoval nařízení soudu posudek
vyhotovit do 1 měsíce, když znalec vyčkal těžkého zdravotního poškození žalobce
jeho lékařkou MUDr. Silvií Musilovou (těžká deprese způsobená podáváním
antipsychotik), což bylo soudu rovněž doloženo a je uvedeno na titulní straně http://silvia-musilova.blogspot.cz/
15) Teprve dne 26.7.
2013 v době těžké nemoci žalobce zkoumal uvedený námitkami obdařený znalec,
tzn. 5 měsíců od ustanovení soudem.
16) V době těžkého
onemocnění do cca listopadu 2013 pak žalobce nebyl dne 26.9.2013 schopen
vyvrátit nepravdy znalce MUDr. Petra Hřibňáka v posudku na žalobce, stejně tak
nebyl schopen se účinně bránit v celém závěrečném řízení č.j. 39 Nc
1631/2012 dne 26.9.2013.
17) Dodejme, že stejně tak
se nebyl žalobce schopen v době těžké nemoci právně bránit ustanovení
ochranné léčby dne 6.8.2013 OS Prostějov namísto odškodnění za porušení zákona
proti žalobci.